Selská revue č. 04/2021: 3 základní kroky, jak v krátkém čase razantně zvýšíte kvalitu půdy i výnos

Půda je to nejcennější, co v zemědělství máme. To je bez debat. Často se na ni ale ve spěchu každodenních prací zapomíná a z půdy se pak stává pouze výrobní prostředek, jakýsi soustruh v továrně. To půda ovšem není – a pokud se k ní tak bude přistupovat, bude strádat. Poradíme vám, jak dopřát půdě péči, kterou zvýšíte její kvalitu a zároveň i výnos.

Půda je složitý živý organismus. Organominerální agregáty představují jen tělo, uvnitř ale žije ohromné množství mikroorganismů a probíhá velké množství chemických procesů, které určují, jak půda funguje. Je to velmi podobné jako fungování lidského organismu: V závislosti na péči buď prospívá, nebo strádá. Pokud se o naši půdu postaráme dobře, dokáže nám přinést spoustu dobrého, z hlediska zemědělské prvovýroby to jsou hlavně solidní výnosy a stabilní ekonomika. Z pohledu dlouhodobé udržitelnosti předáme budoucí generaci svěřenou půdu ve stejném nebo lepším stavu, než byla svěřena nám. A o tom by to celé mělo být. Jaké konkrétní kroky tedy můžete udělat, abyste půdě co nejvíce prospěli a ona pak i vám?

Mějte přehled – sbírejte data

První rada zní: Sbírejme o půdě co nejvíc informací a dat. Základ je měřit – protože co měříme, to můžeme i řídit. Zkušený hospodář má o svých polích přehled. Ví, kde je to slabší, kde se drží voda, kde jsou jaké fleky, konkrétně třeba že “za potůčkem” je to těžký jíl a “na vršku” je to písčitá raholina s profilem 10 cm.

To je výsledek poctivého sběru dat v průběhu celých generací a jsou to data vskutku nenahraditelná. Doba se ale zrychluje, technologie se zlepšují a před nás padá spousta výzev, kterými jsou klima, obrovský ekonomický tlak či legislativní omezení a změna sociální nálady směrem k ekologii. Prostý hospodářův přehled už nestačí. Je potřeba informace efektivně sbírat, třídit a využívat ve svůj prospěch.

To lze pro začátek i snadno a levně. Začít můžeme u zapisování svých dat a hodnocení výnosového potenciálu polí z vlastních výsledků, nebo například u satelitních snímků. Inspirovat se můžeme údaji Agrochemického zkoušení zemědělských půd (AZZP), které najdeme snadno v registru půdy (LPIS): Registr vám napoví, jaké je pH vaší půdy a její zásobenost živinami. Můžeme přidat i vlastní rozbory od zemědělských laboratoří, hodnotit bilanci organické hmoty v půdě (doporučujeme online kalkulačku od Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půd na www.organickahmota.cz), nebo si pravidelně měřit míru utužení běžným penetrometrem za pár set korun. Pokračovat můžeme použitím programů na hodnocení získaných dat a přenesení výsledků do variabilních aplikací. Ozbrojeni daty můžeme pak mnohem vhodněji pracovat s technikou.  

Vápněte – systematicky a ekonomicky

Co na nás ze získaných dat zpravidla vyskočí jako první problém? Nejčastěji je to hodnota pH půdy, v Česku dlouhodobě systematicky zanedbávaná záležitost. Přitom pH má v půdě klíčovou roli. Jeho optimální hodnota zajistí fungující půdu s kvalitní strukturou a dobře přijatelnými živinami. Snižující se pH naopak její zdravotní stav zhoršuje, převažují jiné chemické reakce, méně se uvolňují živiny jako dusík, fosfor, síra a naopak se více uvolňují těžké kovy, což jsou pro rostliny i lidi vysoce toxické prvky. Na půdě se pak projevují typické příznaky, jako je snížení výnosu a potřeba většího množství minerálních hnojiv a pesticidů. Rostliny je totiž třeba chránit proti nepřátelskému prostředí, ve které se půda se špatným pH pro rostlinu mění, a zároveň proti běžným patogenům, protože je rostlina celkově oslabena jako důsledek špatného stavu půdy. 

Při větším posunu hodnot pH dochází k výraznému omezení příjmu živin, zvýšení mobility toxických látek, omezuje se aktivita mikroorganismů v půdě, omezuje se rozklad organické hmoty a tvorba humusu a zvyšuje se množství patogenů v půdě. Za takových podmínek nelze požadovat optimální výkon od půdy ani od rostlin. Je to stejné, jako bychom chtěli po člověku trpícím zápalem plic a diabetem, aby uběhl maraton a ještě v dobrém čase. V takovém případě musíme dodávat maximum možné výživy a léků a k tomu hodně doufat, že nepřijde žádný negativní podnět (například sucho, patogeny, vysoké teploty nebo další vcelku přirozené jevy).

Na půdách s pH pod 6 proto doporučujeme tříletý systém vápnění AktiCalc ve variantách 200–500 kg/ha granulovaného vápence AktiCalc IV. generace, a to pravidelně na vybrané pozemky. Pokud ale vychází citlivé plodiny jako jarní ječmen, cukrovka nebo řepka na problematické pozemky, můžeme řešit pH i akutně dávkami od 500 kg/ha (po setí). Díky rychlosti účinku pH upravíme v řádu měsíců a zároveň dodáme rostlinám i velké množství vápníku jako živiny, na kterou se při výživě běžně zapomíná.

Postup je snadný. Udělejte si přehled vašich kyselejších pozemků (klidně z výsledků v registru půdy,  později můžete přidat vlastní rozbory), začněte od toho nejhoršího a systematicky zvyšujte hodnoty pH alespoň k hranici pH 6. Tam, kde pH přesáhne hodnotu 6, lze začít řešit efektivně výživu a přidávat do základního hnojení i fosfor, který má vysoké nároky na pH a je proto v půdě často nepřijatelný (investice do fosforu při pH pod 6 ztrácí efektivitu a pod 5,5 zcela postrádá smysl).

Podporujte přirozené půdní procesy – mineralizaci a nitrifikaci

Z krátkodobého i dlouhodobého hlediska výborně funguje zejména kvalitní zpracování půdy, péče o její strukturu a podpora půdních aerobních procesů ve vegetaci. To má totiž pro běžnou zemědělskou praxi hned několik pozitivních dopadů: 

• Dokážeme zvýšit účinnost minerálních i organických hnojiv. Aplikujeme stejné množství přípravků, ale více látek z nich se dostane do rostliny. To stabilně zvyšuje výnos při stejné agrotechnice o 7 až 12 %, a to velice šetrnou a efektivní cestou. 
• Podpoříme tím zakořenění, především tvorbu drobného kořenového vlášení u většiny hospodářských plodin. Větší a hustší kořen je základním předpokladem úspěchu v horších i lepších letech.
• Pravidelným nakopnutím mineralizace a nitrifikace v půdě budujeme přirozenou a pružnou strukturu půdy. Spolu s aktivací rozkládající se organické hmoty se razantně zvyšuje schopnost půdy absorbovat a udržet vodu. Za sucha jí více zadrží, při vyšších srážkách jí více vsákne. Přesněji je po 3 až 4 letech vodní kapacita půdy o 14 % vyšší. 

Zásahy jsou to velice jednoduché. Zpracování půdy je třeba volit dle podmínek, dle plodiny a bez předsudků. Svoje přínosy a místo v agrotechnice mají jak orebné, tak i bezorebné systémy, striptill i notill. Hlavním cílem by mělo být půdě pomoci a umožnit přirozeně vytvořit pružnou strukturu půdy na základě faktů a dat, ne názoru. 

Dodávejte půdě dostatek labilní organické hmoty v posklizňových zbytcích, meziplodinách i organických hnojivech nebo kompostech. Půda potřebuje na kvalitní zpracování navázat vlastní aktivitou, tvorbou struktury pomocí mikroorganismů; k tomu potřebuje dostatek potravy i materiálu a obojí je v organické hmotě. 

Podporujte celkovou aktivitu půdy i ve vegetaci. Používáme k tomu 1 kg/ha PlantAktivu pro rostliny aplikovaný postřikem s prvním vstupem do porostu (herbicid, insekticid či CCC a další). V ekologickém zemědělství ho můžeme aplikovat samotný se 150 až 200 l vody na hektar. 

Nyní tedy víte, jak začít snadno pečovat o půdu tak, aby vám přinesla co nejvíce užitku a zároveň abychom ji přenechali budoucím generacím v lepším stavu, než v jakém jsme ji dostali my. Pokud vás zajímá více tipů nebo podrobnější informace, kontaktujte naše regionální zástupce. Svého poradce i více informací naleznete v sekcích Kontakty a BioAktiv Reportér.

Máte dotazy? Ozvěte se mi!

Ing. Martin Bohuněk, MBA, produktový manažer

+420 773 820 154 martinbohunek@bioaktiv.cz Kontaktní formulář