Časová dynamika podpůrného přípravku PlantAktiv v polních pokusech

Anna Maroušková (Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích)

Petr Braun (Jihočeská Univerzita v Českých Budějovicích)

Úvod

Nespočet autorů již řešil zjevný rozpor mezi tlakem na ekonomiku rostlinné výroby a klesající péčí o půdu. Situace je v České Republice o to markantnější, že v minulém století došlo k přetrhání vlastnických práv a vztahu k půdě obecně. Dle mnohých skeptiků aktuální způsob intenzivního hospodaření půdu likviduje a půda ztrácí humus. Někteří ekologové doporučují půdu uvádět do klidu pro příští generace a tímto o ní pečovat.

Argumentace ztrátou humusu však je zjevný nesmysl. Kvalitní humus se vytváří stovky let a není, kam by se z půdy ztratil. Humus je složen z huminových kyselin, fulvokyselin a huminů. Z hlediska lidského života nemineralizuje, ale má výraznou ionto výměnnou schopnost (Kolář a kol., 2009). Stejně tak bylo prokázáno, že uvádění půdy do klidu její úrodnost nezvýší (Váchalová a kol., 2014). Naopak. Úrodnost půdy se skládá ze složky přirozené a získané, přičemž uvedením půdy do klidu pozvolna přicházíme o úrodnost, kterou půda získala soustavnými aktivitami našich předků. S přihlédnutím k dosavadním poznatkům se tak jeví dobrým řešením racionální přístup k hnojení a vyvážená bilance organické hmoty (Frouz a kol., 2001). Avšak vzhledem k tomu, že století traktorů a pokusnictví s agrochemií degradovalo mnohé kvantitativní i kvalitativní ukazatele půdní bioty, posklizňové zbytky a další organická hmota se transformuje do půdní organické hmoty stále pomaleji (i díky snižujícímu se pH). Jakákoliv půdní organická hmota tvoří jen zlomek půdy, je těžce zastupitelná v mnoha půdotvorných procesech, i z hlediska konvenční rostlinné výroby (Frouz, 2013).

Výrobce přípravku PlantAktiv uvádí, že mechanizmus jeho působení spočívá v podpoře populační dynamiky aerobních bakterií. Tímto je nepřímo podpořen proces nitrifikace a mineralizace, tudíž se živiny vázané v organických formách posklizňových zbytků efektivněji transformují do minerálních forem, které jsou přijatelné pro výživu rostlin. Zemědělská praxe však doposud nedisponuje poznatky o dlouhodobých účincích přípravku.

Metody a výsledky

Pokusování probíhalo na 5 kontrolních stanovištích, přičemž k dispozici byly polní pokusy, na kterých byl přípravek PlantAktiv aplikován (dle metodiky výrobce) jednorázově před 3 vegetačními sezónami (varianta A) a pokusy na kterých byl po 3 roky aplikován každou vegetační sezónu (varianta B). Každé měření bylo realizováno v 6 opakováních s hladinou významnosti 0,05 (n = 6, α = 0,05) a srovnání bylo prováděno oproti nedalekému slepému vzorku, který byl obhospodařován za obdobných podmínek (vyjma aplikace PlantAktivu). Standardizovanými metodami (Maroušek a kol., 2016) byly analyzovány následující ukazatele: pH_KCl, kationto–výměnná kapacita, bazální respirace, retenční vodní kapacita a výnos plodiny.

Závěr

Půdní mikroorganizmy a půdní biota obecně, slouží nejen jako spolehlivé indikátory půdního prostředí, ale též jako prekurzory půdní úrodnosti, respektive výnosu plodiny. Robustní analýzy na 5 kontrolních stanovištích po 3 vegetativní sezóny prokázaly, že preparát PlantAktiv má potenciál zvýšit aktivitu půdní bioty. K výše uvedenému lze usuzovat přímo na základě zvýšení bazální respirace a nepřímo s odkazem na zvýšení vodní retenční schopnosti. Výše diskutované interakce napomáhají objasnit mechanizmus, který zapříčiňuje zvýšenou tvorbu výnosu.

*Kompletní dokumentace k pokusu je k dispozici na vyžádání.