V sezóně 2021 byl na farmě ve středním Polsku proveden listový postřik hnojivy AktiFer na plantáži jedné z předních odrůd mrkve F1. Cílem ošetření bylo zhodnotit účinnost aplikace vybraných listových hnojiv při pěstování mrkve vyjádřenou jejím výnosem ve srovnání s kontrolou – mrkví pěstovanou bez listového hnojení. Půda na poli, kde byla mrkev zaseta, patřila k silným půdám, poměrně dobře obdělávaným, relativně málo náchylným na sucho, s možností kropení.
Průběh povětrnostních podmínek na počátku vegetace mrkve nebyl příznivý pro její vzcházení, růst a vývoj. Po výsevu na konci dubna (výsevek 80 semen/m2 na brázdu, 2 řádky na brázdu) se v květnu objevily mrazy a chladno, které zpozdily a prodloužily vzejití rostlin a v následujících dnech zabránily jejich růstu. Mladé rostliny mrkve byly světle zelené, ale co je velmi důležité, jejich hustota po vzejití byla dobrá.
Bohužel se na rostlinách brzy začalo objevovat zbarvení způsobené postřikem herbicidem.
Na podporu rostlin v tomto kritickém okamžiku byl 14. června aplikován listový postřik hnojiva AktiFer Green (2 l/ha) ve směsi s AktiFer Algi (2 l/ha). První z těchto hnojiv obsahuje rostlinné aminokyseliny ve formě připravené k zabudování do rostlinných struktur bez zbytečné spotřeby energie, zatímco druhé obsahuje extrakt z řasy Ascophyllum nodosum. Tato hnojiva se běžně používají k tomu, aby pomohla rostlinám vystaveným všem druhům stresu (včetně nízkých teplot a poškození herbicidy) snížit jejich účinky a zlepšit další růst a vývoj. Obsahují také (stejně jako ostatní hnojiva AktiFer) rostlinný hormon epibrassinolid – nezbytný v počátečním období růstu a vývoje kořenů mrkve, zvyšuje hmotnost celé rostliny, počet řapíků vyrůstajících z hlávky a zvyšuje hmotnost nadzemních částí mrkve.
Po cca 10 dnech, kdy rostliny vyrostly, byl proveden postřik suspenzním hnojivem AktiFer Micro (1 l/ha) ve směsi s AktiFer Macro (2 l/ha).
Po týdnu vypadala mrkev lépe. Dne 5. července bylo provedeno další ošetření hnojivy AktiFer Macro (2 l/ha) + AktiFer SuperPhos + Cu (1 l/ha). Nedostatek mědi v mrkvi má za následek slabé, světle oranžové zbarvení skladovacích kořenů (nepříznivé zejména při produkci pro průmysl, na šťávy nebo kostky) a také ztrátu jejich tuhosti a pevnosti, zatímco nedostatek zinku způsobuje horší využití dusíku, nižší hladinu auxinů a následně výrazné snížení výnosu.
Příznivé vegetační podmínky na přelomu června a července spolu s provedenými ošetřeními přispěly k nápadně rychlému růstu a vývoji mrkve.
Ve fázi rozvinutých 9 – 10 listů (14. července) byl proveden postřik hnojivy AktiFer Macro (2 l/ha). Další bylo provedeno na přelomu července a srpna s hnojivy AktiFer Micro (1 l/ha).
V té době se v sousedních řádcích zhutnily listy mrkve a začal se intenzivně vyvíjet zásobní kořen mrkve.
Sklizeň dříve zakrnělých kořenů byla provedena 3. listopadu. Průměrná hmotnost kořenů v odebraném vzorku se pohybovala v rozmezí 130-140 g a jejich průměrná délka byla 20-22 cm. Výnos kořenů mrkve po ošetření listovými hnojivy AktiFer dosáhl 81 t/ha a byl o 28 % vyšší než u kontroly (mrkev nehnojená listovými hnojivy).