Zemědělec č. 37/2021: Ponaučení z letošních výnosů řepky II.

V našem článku ze Zemědělce č. 35 jsme probrali některé důvody, proč se na mnoha místech v letošní sezóně výnosově nezadařilo. Abychom mohli jít ještě více do hloubky, opět jsme přizvali odborníky, aby se s námi podělili o svůj pohled na věc. Zpovídali jsme Ing. Karla Říhu (specialistu na choroby rostlin) a Ing. Jaroslava Šuka, Ph.D. (zástupce společnosti VP AGRO, spol. s r.o.). V mnoha lokalitách řepku mořil celý soubor komplikací, z nichž jsme minule probrali účinnou insekticidní ochranu, vliv vysokých srážek i chladnější vegetace a preventivní práci s porostem. Tentokrát se budeme věnovat vlivu chorob, zpracování půdy, přísunu organické hmoty a silného zaplevelení, které byly v mnoha lokalitách také velice problematické.

Škála chorob významných pro řepku se rozšiřuje

Vnější tlak na řepku se zvyšuje a často už ho nelze zvládat přípravky, které jsme byli zvyklí používat. Jak potvrzuje Ing. Karel Říha: “Oteplování zajišťuje nejen mnohonásobný nárůst tloušťky kořenového krčku v průběhu zimy, ale také rozvoj dříve málo frekventovaných chorob a škůdců. Narostly počty dříve okrajových chorob – upozorňuji, že někdy kolem roku 2000 Eva Plachká potvrdila nález kořenomorky na krčku řepky, přičemž kořenomorku Rhizoctonia spp. zvládá jen velmi málo používaných mořidel, na obilninách jen tři! Fuzariózy jsou sice „v sortimentu“ chorob řepky, ale příliš se s nimi nepočítá. A obě tyto choroby se s postupující degradací kvality a šíře druhů půdní živěny silně rozšiřují. Do povědomí zemědělců již vstoupila další „osvědčená“ choroba – verticiliové vadnutí řepky. A zase je tu možnost usuzovat jednoduše – to je hlavní příčina. „Tradiční“ choroby se vyskytovaly letos lokálně a víceméně omezeně. Přesto zemědělci směřovali podle zvyku ochranu proti nim. V praxi máme biologickou ochranu proti bílé hnilobě, běží patentová registrace přípravku i proti verticiliovému vadnutí a k omezení fomového černání pat a lodyh řepky. Podobně lze aplikovat i jiné biologické přípravky, například bakterie Prométheus a Contans.” Proto BioAktiv do agrotechnik často vkládá inteligentní aplikace listových hnojiv, které mají jednak silné výživové opodstatnění pro řepku, ale zároveň posilují intenzivně fungicidní clonu (měď, síra, fosfor a další látky). Příkladem je použití AktiFer SuperPhos + Cu a kapalné síry, které silně zvyšují využití dusíku v rostlině a olejnatost a jsou velkým přínosem z hlediska fungicidní ochrany porostu. Mimo to jarní aplikace AktiFeru SuperPhos + Cu posiluje odolnost proti mrazu a má silný dezinfekční i stimulační efekt. Hnojiva řady AktiFer mají neutrální až kyselé pH, takže navíc zvyšují účinnost většiny pesticidních tankmixů.

Zpracování, organika a sucho v předešlých letech

Problémy nepředstavují jen počasí, ochrana porostů a nadbytek vody. Základem komplikací jsou také předešlé suché roky. Karel Říha upozorňuje, že vzhledem ke klesajícím výnosům i zásobám vody se měnila forma zpracování půdy a snaha se soustředila jen na udržení vody. “Ukazuje se, že používání meziplodin, podplodin nebo zeleného hnojení (dokonce i trvalého půdního pokryvu) je nutností k udržení, nebo lépe ke zlepšení úrodnosti formou zvýšení přítomnosti aktivované organické hmoty. Tak je nutné pečovat o půdní mikrobiotu, propustnost půdy pro vodu i vzduch a její strukturnost (formy vápníku a vápníku s hořčíkem – optimálně granuláty, křída nebo mletý dolomitický vápenec v častých dávkách apod.). K tomu je ale nutné zvládnout nové pracovní postupy a zakalkulovat některé vícenáklady (osivo meziplodin, jejich setí nebo zapracování apod.). Podle řady agronomů se ale zvýšení nákladů vrátí již v průběhu 3 až 5 let.”, konstatuje Říha. Z našich dlouhodobých studií na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích jednoznačně vyplývá, že obsah aktivované organické hmoty je pro stabilní výnosy klíčový. Proto sledujeme koloběh organické hmoty v půdě a využíváme snadnou a praktickou stimulaci půdních mikroorganismů pro co nejefektivnější využití veškeré organiky, která do půdy jde. V tom pomáhá PlantAktiv pro rostliny v množství 1 kg/ha s herbicidem v počátku růstu. Cílem této aplikace je maximální přijatelnost živin z nákladných minerálních hnojiv, zdravotní stav půdy a rostlin a struktura půdy se schopností absorbovat maximální množství vody.

Zaplevelení, struktura a optimalizace porostu

Všechny působící vlivy poškození porostů řepek spojoval ve výsledku i další zásadní problém – mezerovitost. Takto vzniklý prostor v porostu dával na některých místech nemalý prostor plevelům. Ing. Jaroslav Šuk Ph.D. k tomu dodává: “Plevele mohly následně konkurovat řepce, a to i takovým způsobem, že se razantně snížil výnos a porosty bylo obtížné sklízet. Následně bylo také často nutné řepky čistit, případně i sušit. Jedním z plevelů, které se takto hojně vyskytovaly, byl mák vlčí, u kterého pozorujeme za poslední 2 roky i častější výskyty v porostech pšenic. Velký problém vidím v tom, že i když jsou porosty řepky odpleveleny důkladně, následně vzniklé mezery v porostu dávají prostor pro vzcházení a růst nových plevelů. Proto je důležité udržovat porosty ve zdravém stavu, silné a vitální a používat stimulátory růstu i před vznikem stresu, aby rostliny měly co největší konkurenceschopnost a nedocházelo ke vzniku mezerovitostí.” 

Proto dalším krokem podzimu až brzkého jara, který považujeme za klíčový z hlediska posílení odolnosti celého porostu, je optimalizace struktury rostliny. Cílem je dodání všech potřebných a v těchto fázích růstu deficitních živin – B, P, Mn – energie v podobě aminokyselin a podpůrných látek v podobě cytokininů a růstových hormonů, které doladí strukturu a budoucí odolnost rostlin. To vše umí AktiFer Grow. Navíc díky neutrálnímu pH nemá mix s insekticidy negativní vliv na účinnost ochrany proti škůdcům. Jde o jednoduché vstupy plně kompatibilní s pesticidní aplikací herbicidů, fungicidů a regulací, které razantně zvýší celkovou odolnost a výnosový potenciál řepek i pšenic. 
Předchozí článek ze Zemědělce č. 35 si můžete přečíst také zde.

Máte dotazy? Ozvěte se mi!

Ing. Martin Bohuněk, MBA, produktový manažer

+420 773 820 154 martinbohunek@bioaktiv.cz Kontaktní formulář