Řepka ozimá a takzvaná žlutá invaze

V médiích se často setkáváme s tím, že největším zlem na českých a moravských polích je řepka ozimá, která zaplavila naši krajinu. Chceme proto uvést několik největších mýtů na pravou míru. Myslíte si, že řepky je u nás moc? Podíl řepky na orné půdě v České republice představuje zhruba 16 % a není nijak mimořádně vysoký. V některých spolkových zemích Německa dlouhodobě dosahuje podíl řepky 33 % a většina tamních obyvatel to považuje za stav normální. Myslíte si, že řepka drancuje půdu? Naopak půdu obohacuje o velké množství rostlinných zbytků (na 1 hektar cca 5-7 tun slámy plus 1-4 tun sušiny kořenové hmoty včetně strniště), navíc tato hmota je podstatně kvalitnější vyšším obsahem živin, zejména dusíku, než sláma obilovin. Protože řepka bývá na poli zhruba 11 měsíců v roce, tedy nejdéle z tzv. jednoletých plodin, toto výrazným způsobem omezuje větrnou a vodní erozi. Myslíte si, že se při pěstování řepky používají karcinogenní postřiky? Pěstování prakticky všech zemědělských plodin se neobejde bez chemické ochrany. Přípravky, které se používají na ošetření řepky, se zároveň používají při pěstování brambor, cukrovky, luskovin, kukuřice, ječmene, pšenice, žita, zeleniny, v ovocných sadech a některé i v lesích. Řepka navíc nehubí plošně srnky ani včely, nepoužívá se jen do biopaliva a všechen pyl na autech opravdu není pouze z řepky. Další detaily si můžete přečíst v této publikaci. Nebo můžete navštívit web Svazu pěstitelů a zpracovatelů olejnin.