Selská revue č. 02/2021: Bez zdravé půdy to jde jen těžko

Půda je nejvíc!

Půda je to nejcennější, co v zemědělství máme. To je bez debat. Často se na ni ale ve spěchu každodenních prací zapomíná a z půdy se pak stává pouze běžný výrobní prostředek, soustruh ve fabrice. To půda ovšem není a pokud se k ní tak bude přistupovat, bude strádat. Půda je složitý živý organismus. Organominerální agregáty představují jen tělo, uvnitř ale žije ohromné množství mikroorganismů a probíhá velké množství chemických procesů, které určují, jak půda funguje. Je to velmi podobné jako fungování lidského organismu. V závislosti na péči buď prospívá, nebo strádá.  

Pokud se o naši půdu postaráme dobře, dokáže nám přinést spoustu dobrého. Z hlediska zemědělské prvovýroby to jsou hlavně solidní výnosy a stabilní ekonomika. Z pohledu dlouhodobé udržitelnosti předáme budoucí generaci svěřenou půdu ve stejném, nebo lepším stavu, než byla svěřena nám. A o tom by to celé mělo být.

Jak mít přehled? 

Sbírejme o půdě co nejvíc informací a dat. Základ je věci měřit, protože co měřím, to řídím. Zkušený hospodář má o svých polích přehled. Ví, kde je to slabší, kde se drží voda, kde jsou fleky takové a makové, že “za potůčkem” je to těžký jíl a “na vršku” je to písčitá raholina s 15 cm profilem. To je výsledek poctivého sběru dat v průběhu celých generací a jsou to data vskutku nenahraditelná.

Doba se ale zrychluje, technologie se zlepšují a před nás padá spousta výzev, kterými jsou třeba klima, obrovský ekonomický tlak či legislativní omezení a změna sociální nálady směrem k ekologii. Je proto potřeba informace i efektivně sbírat, třídit a využívat ve svůj prospěch! A to lze pro začátek i snadno a levně. Začít můžeme u zapisování svých dat, hodnocení výnosového potenciálu polí z vlastních výsledků, nebo satelitních snímků. Inspirovat se můžeme z AZZP, které najdeme snadno v LPIS, kde si prohlédneme pH a zásobenost živinami. Můžeme přidat i vlastní rozbory od zemědělských laboratoří, hodnotit bilanci organické hmoty v půdě (například rozbory či na online kalkulačce od VÚMOP na www.organickahmota.cz), nebo si pravidelně měřit míru utužení běžným penetrometrem za pár set korun a podle toho pracovat s technikou. A pokračovat můžeme použitím programů na hodnocení takových dat a přenesení jejich výsledků do variabilních aplikací.     

Vápnění je základ dlouhodobého úspěchu 

Co na nás zpravidla vyskočí jako první problém? Nejčastěji je to hodnota pH půdy, což je od revoluce systematicky zanedbávaná věc. Přitom pH má v půdě klíčovou roli. Jeho optimální hodnota zajistí 100% fungující půdu s kvalitní strukturou a dobře přijatelnými živinami. Snižující se pH naopak její zdravotní stav zhoršuje, převažují jiné chemické reakce, méně se uvolňují živiny jako dusík, fosfor, síra a naopak se více uvolňují těžké kovy, pro rostliny i lidi vysoce toxické prvky. Na půdě se pak projevují typické příznaky, kterými jsou snížení výnosu a potřeba většího množství minerálních hnojiv a pesticidů. Rostliny je totiž třeba chránit proti nepřátelskému prostředí, ve které se půda pro rostlinu mění, a zároveň proti běžným patogenům, protože je rostlina celkově oslabena jako důsledek špatného stavu půdy. 

Při větším posunu hodnot pH dochází k výraznému omezení příjmu živin, zvýšení mobility toxických látek, omezuje se základní aktivita mikroorganismů v půdě, omezuje se rozklad organické hmoty, tvorba humusu a zvyšuje se množství patogenů v půdě. Za takových podmínek nelze požadovat optimální výkon od půdy ani od rostlin. Je to stejné, jako bychom chtěli po člověku trpícím zápalem plic a diabetem, aby uběhl maraton a ještě v dobrém čase. V takovém případě musíme dodávat maximum možné výživy, léků a hodně doufat, že nepřijde žádný neočekávaný negativní podnět (sucho, patogeny, vysoké teploty a mnoho dalších přirozených jevů prostředí).

Na půdách s pH pod 6 proto doporučujeme 3 letý systém vápnění AktiCalc, ve variantách 200 – 500 kg/ha granulovaného vápence AktiCalc IV. generace, pravidelně na vybrané pozemky. Pokud ale vychází citlivé plodiny jako jarní ječmen, cukrovka nebo řepka na problematické pozemky, můžeme řešit pH i akutně dávkami od 500 kg/ha po setí. Díky rychlosti účinku pH upravíme v řádů měsíců a zároveň dodáme i velké množství Ca jako živiny, na kterou se při výživě běžně zapomíná.

Postup je snadný. Udělejte si přehled kyselejších pozemků (klidně z AZZP výsledků v LPIS a později přidejte vlastní rozbory), začněte od toho nejhoršího a systematicky zvyšujte hodnoty pH alespoň k hranici pH 6. Tam, kde je pH vyšší, lze řešit efektivně výživu a začít přidávat do základního hnojení i fosfor, který má vysoké nároky na pH a je v půdě často nepřijatelný. Proto investice do fosforu při pH pod 6 ztrácí efektivitu a pod 5,5 postrádá smysl.

Jaké jsou další možnosti, jak půdě snadno pomoci?

Z krátkodobého a dlouhodobého hlediska nám výborně funguje podpora půdních aerobních procesů ve vegetaci. To má totiž pro běžnou zemědělskou praxi hned několik pozitivních dopadů: 

• Dokážeme zvýšit účinnost minerálních i organických hnojiv. Aplikujeme stejné množství přípravků, ale víc toho dostaneme do rostliny. To stabilně zvyšuje výnos při stejné agrotechnice o 5 až 10 %. A to velice šetrnou a efektivní cestou. 
• Podpoříme tím zakořenění, především tvorbu drobného kořenového vlášení u většiny hospodářských plodin. Větší a hustší kořen je základním předpokladem úspěchu v horších i lepších letech.
• Pravidelným nakopnutím mineralizace a nitrifikace v půdě budujeme přirozenou a pružnou strukturu půdy. Spolu s aktivací rozkládající se organické hmoty se razantně zvyšuje schopnost půdy absorbovat a udržet vodu. Za sucha jí více zadrží, při vyšších srážkách ji více vsákne. Přesněji je po 3 až 4 letech vodní kapacita půdy o 14 % vyšší. 

A zásah je to velice jednoduchý, používáme k tomu 1 kg/ha PlantAktivu pro rostliny aplikovaný postřikem s prvním vstupem do porostu (herbicid, insekticid či CCC a další). V ekologii solo se 150 až 200 l vody na hektar.

Máte dotazy? Ozvěte se mi!

Ing. Martin Bohuněk, MBA, produktový manažer

+420 773 820 154 martinbohunek@bioaktiv.cz Kontaktní formulář