Z tisku

Levná síra, drahý omyl: Proč tradiční strategie hnojení selhává v moderní ekonomice rostlinné výroby

1. 2. 2026, BA Tomáš Dolejš

Ekonomika pěstování řepky a pšenice se dostává na hranu. Obzvláště v roce 2026, kdy ceny komodit neodpouštějí chyby, je efektivita klíčová. Zatímco trh je zaplaven nabídkami „levných vstupů“ a prodejci hnojiv se předhánějí v podbízení nejnižší cenou, aby za každou cenu získali obchod, agronomická realita je jinde. Největší finanční ztráty dnes neplynou z nákupu dražších hnojiv, ale naopak z nízké účinnosti těch levných, která vede k plýtvání drahým dusíkem (nízké NUE) a celkové neefektivitě vložených vstupů. Typickým příkladem je přežitá praxe kombinace ledku „LAV/LAD + levných síranů“. Moderní data ukazují, že tato „úsporná“ strategie je ve finále tou nejdražší.

BA Tomáš Dolejš, BioAktiv CZ

Technologická propast: Asynchronie dusíku a síry

Zásadní chyba tradičního přístupu tkví v načasování a mobilitě živin. Pokud zvolíte rychle rozpustné sírany (jako je např. síran amonný), po vyšších jarních srážkách se vysoce mobilní síranový iont (SO₄²⁻) může rychle přesouvat pod aktivní kořenovou zónu, zejména na lehkých a středních půdách. Když pak porost potřebuje zpracovat produkční dávku dusíku v době intenzivního růstu a hlavní tvorby výnosu, síra už mu chybí.

Pokud naopak sáhnete po pomalu rozpustných síranech (typicky síran vápenatý / sádrovec), narazíte na jejich zdlouhavé uvolňování v chladné jarní půdě. Zatímco dusík (LAV/LAD) dodáme v pohotové formě, jejich rozpouštění a uvolňování síry může být v chladné jarní půdě výrazně zpomaleno. Vzniká tak „okno hladu“ – porost je plný dusíku, ale chybí mu síra k jeho zabudování do bílkovin. A jakmile se tyto sírany rozpustí, uvolněný síranový iont má nízkou vazbu na půdní sorpční komplex a při větších srážkách se může snadno vyplavit pod kořeny rostlin.

Výsledek je v obou případech stejný: Rostlina naráží na deficit síry v těch nejkritičtějších fázích. V závislosti na zvoleném „levném hnojivu“ jí chybí buď hned na startu jara při příjmu regenerační dávky dusíku, nebo později v době intenzivního dlouživého růstu a kvetení, kdy se rozhoduje o finálním výnosu.

Liebigův zákon v praxi: Normativy nepustí

Justus von Liebig definoval zákon minima už v 19. století, ale v praxi na něj zapomínáme: Výnos je limitován tou živinou, které je nejméně. Normativy hovoří jasně:

1. Řepka (královna síry): Je extrémně náročná. Na vytvoření 1 tuny semene potřebuje cca 16 kg síry.
2. Pšenice a Ječmen: I zde je potřeba fixní. Na 1 tunu zrna potřebují cca 4–5 kg síry.

Pokud se levný síran vyplaví, nebo není ještě dostupný, a rostlině v kritické fázi tvorby výnosu chybí byť jen malá část této potřeby (u řepky např. 3–4 kg S, u pšenice 1–2 kg S), rostlina narazí na limit.

I když má k dispozici stovky kilogramů dusíku, bez síry ho nedokáže zabudovat do bílkovin (reakce probíhá uvnitř rostliny, nikoliv v půdě). Proces se zastaví, dusík se hromadí jako nitrát a rostlina redukuje výnos.

Řešení: Technologie G2D a „Depo efekt“

Abychom eliminovali riziko nedostatku, potřebujeme technologii, která uvolňování živin řídí. Hnojivo AktiSoil S je postaveno na přírodním minerálu polyhalitu.

Složení AktiSoil S (v plně vodorozpustné formě):

• 42 % SO₃
• 12 % K₂O
• 5,5 % MgO
• 19 % CaO
• 6,5% Na₂O

Tento „Depo efekt“ vzniká synergií dvou faktorů:

1. Surovina (Polyhalit): Tento minerál má specifickou, pevnou krystalickou mřížku, která vykazuje přirozeně nižší koeficient rozpustnosti než běžné syntetické soli. Nejde o okamžitou disociaci, ale o postupné uvolňování živin.
2. Technologie G2D (Grind to Dust Nodens Technology™) neznamená jen mletí. Jde o atomizaci materiálu na desítky mikronů, čímž se naruší krystalická mřížka polyhalitu a uvolní se v něm uvězněné sulfáty. Výsledná granule má pak unikátní aktivační systém rozpadu.

Díky tomu se v kořenové zóně vytvoří velká aktivní plocha („depo“), ze které se živiny uvolňují postupně a v souladu s potřebami rostliny. Tento mechanismus přináší další zásadní benefit: AktiSoil S chemicky neokyseluje půdu. Na rozdíl od aplikace síranu amonného, který aktivně snižuje pH a skrytě vás nutí k budoucím drahým investicím do vápnění. Díky řízenému uvolňování navíc nedochází k nárazovému zasolení půdního roztoku a fatálnímu popálení kořenového vlášení. AktiSoil S naopak díky obsahu vápníku (17 % CaO) chemismus půdy a aktivní zónu kořene dlouhodobě stabilizuje.

Tento Depo efekt a pozvolné uvolňování živin mimo jiné potvrdily loňské srovnávací pokusy výzkumné stanice Agripor Žamberk / AGROEKO Žamberk. Sledovali jsme dynamiku síry v půdě při použití síranu vápenatého a AktiSoilu S.

Výsledky rozborů půdy 60 dní po aplikaci:

• Kontrola (Síran vápenatý): Hladina klesla na 7,21 mg S/kg (pásmo nízké zásoby).
• AktiSoil S: Hladina zůstala na 8,98 mg S/kg.

Zatímco síran vápenatý klesl na úroveň, kde rostlina jede „na rezervu“, AktiSoil S udržel o 25 % vyšší zásobu přesně do doby, kdy rostlina tvoří výnos a potřebuje partnera k dusíku.

Synergie Mg + K: Překonání chladné půdy

Zde přichází bod, který prodejci levných hnojiv často ignorují. Aby rostlina zpracovala vysoké dávky dusíku, potřebuje energii z fotosyntézy (hořčík).

Častý protiargument zní: „Vždyť hořčík je v půdě.“

Realita: Ano, v půdě hořčík je, ale na jaře v chladné půdě je jeho uvolňování ze sorpčního komplexu velmi pomalé a pro rostlinu těžko dostupné.

• Síran vápenatý: Dodává pouze S + Ca.
• AktiSoil S: Dodává v každé granuli okamžitě vodorozpustný hořčík a draslík.

Tím, že dodáme vodorozpustný hořčík přímo ke kořenům, obcházíme problém pomalé mineralizace v chladné půdě. Jakmile kořeny začnou přijímat vodu, mají k dispozici i stavební kámen pro chlorofyl a mohou efektivně fotosyntetizovat hned od startu vegetace.

Tvrdá ekonomika: Kolik stojí „levné“ řešení?

Podívejme se na extrémně konzervativní bilanci 1 hektaru řepky. Nebudeme počítat s běžnou ztrátou výnosu (0,3–0,5 t/ha), kterou ukazují pokusy při absenci síry, ale s naprosto minimální, „bezpečnou“ hodnotou 0,1 t/ha (100 kg řepky).

Proč je ztráta 0,1 t/ha jistotou, i když je v půdě síra?

Častý argument zní: „Vždyť v půdě nějaká síra je a se síranem vápenatým to taky vyroste.“ Ano, vyroste, ale nedosáhne na svůj potenciál.

1. Půdní zásoba: V chladném jaru se síra z organické hmoty uvolňuje pomalu (mineralizace vyžaduje teplo). V době největšího růstu řepky (březen/duben) je přirozená nabídka půdy nedostatečná.
2. Fyzikální realita: Půda je na jaře nasycená vodou (efekt houby). Pedologická data uvádí, že k posunu síranu o 1 cm do hloubky stačí na lehkých půdách jen 1,5–2 mm srážek (u středních 2,5–3,5 mm). Stačí tedy běžný jarní úhrn 40–60 mm, aby se mobilní síran ze 100% rozpustného hnojiva posunul pod úroveň kořenové zóny.
3. Výsledek: Vzniká „okno hladu“ v době tvorby výnosu. Deficit pouhých 1,6 kg síry (což je zlomek toho, co se vyplaví) znamená podle normativů ztrátu 0,1 t semene.

Vstupní data:

• Cena N (LAV/LAD): 30 Kč/kg
• Cena Řepky: 11 000 Kč/t
• Vícenáklad AktiSoil S vs. Síran vápenatý: +1 100 Kč/ha.

Zatímco na faktuře ušetříte 1 100 Kč nákupem levného síranu vápenatého, na poli se spouští řetězec ekonomických ztrát:

1. Ztráta hnojiva (NUE): Deficit síry snižuje využitelnost dusíku min. o 15 %. Ztrácíte 675 Kč/ha v nevyužitém LAVu.
2. Ztráta výnosu (Limitace sírou): Pokud chybí síra na překlenutí „okna hladu“, rostlina nemůže tvořit bílkoviny. I při ztrátě pouhých 0,1 t/ha přicházíte o 1 100 Kč/ha.

FINÁLNÍ BILANCE dle normativů (ROI):

Položka	Strategie: levný síran	Strategie: AktiSoil S
Vícenáklad na vstupu (dávka 0,2t /ha)	0 Kč	-1100 Kč (Investice)
Využití dusíku (ztráta / ha)	– 675 Kč	0 Kč
Výnosu – přínos(0,1 t/ha)	0 Kč	+1100 Kč
Benefit (Mg + K v ceně)	0 Kč	+350 Kč
Mezisoučet bilance	– 675 Kč	+350 Kč
ČISTÝ EKONOMICKÝ PŘÍNOS (Rozdíl ve prospěch AktiSoil S)		+ 1 025 Kč / ha

Závěr

Výsledek je z ekonomického pohledu velmi významný. I když počítáme s naprosto minimální ztrátou výnosu (0,1 t) a připustíme, že půda část síry dodá, „okno hladu“ způsobené vyplavením levného síranu vás stojí na hektaru o 1 000 Kč více než moderní technologie AktiSoil S. Je důležité dodat, že tento ekonomický princip neplatí pouze pro ledek a „levný síran“. Stejnému riziku asynchronie a ztráty efektivity čelíte i při používání močoviny či kapalných hnojiv (DAM), kde je časový soulad se sírou neméně kritický. Nenechte se manévrovat do pozice, kdy kupujete hnojiva jen podle ceny za čistou živinu, protože není forma živiny jako forma živiny. Chtějte technologii, která ochrání vaši investici do dusíku. AktiSoil S není o nákupu hnojiva, je to pojistka výnosu. V roce 2026 je příliš velký hazard nechat dusík pracovat neefektivně jen proto, že jsme ušetřili na síře.