Zemědělec č. 31/2021: Jak na vápnění? 3 základní kroky, které vám usnadní plánování

Půda je to nejcennější, co v zemědělství máme. To je bez debat. Často se na ni ale ve spěchu každodenních prací zapomíná a z půdy se pak stává pouze výrobní prostředek, jakýsi soustruh v továrně. To půda ovšem není – a pokud se k ní tak bude přistupovat, bude strádat. Zemědělské půdy v ČR jsou mimo to velice problematické hlavně z hlediska pH, což má výrazný vliv na výnosy, kvalitu produkce, využitelnost hnojiv i vyšší tlak chorob. Proto je vápnění jedním ze základních vstupů v zemědělství. 

Aby mělo vápnění kýžený účinek, je nutné dělat to správně – a proto se neobejdete bez plánu. V našem článku se blíže seznámíte se třemi kroky k úspěšnému vápnění, zjistíte, kde se dají sehnat data o půdě, jak sestavit plán vápnění a jak na samotnou aplikaci. A pokud budete potřebovat další rady, rádi vám pomůžeme.

1. Mějte přehled – sbírejte data

První rada zní: Sbírejme o půdě co nejvíc informací a dat. Základ je měřit – protože co měříme, to můžeme i řídit. Zkušený hospodář má o svých polích přehled. Ví, kde je to slabší, kde se drží voda, kde jsou jaké fleky, konkrétně třeba že “za potůčkem” je to těžký jíl a “na vršku” je to písčitá raholina s profilem 10 cm. Takže první zdroj dat je zkušenost.

To je výsledek poctivého sběru dat v průběhu celých generací a jsou to data vskutku nenahraditelná. Doba se ale zrychluje, technologie se zlepšují a před nás padá spousta výzev, kterými jsou klima, obrovský ekonomický tlak či legislativní omezení a změna sociální nálady směrem k ekologii. Prostý hospodářův přehled už nestačí. Je potřeba informace efektivně sbírat, třídit a využívat ve svůj prospěch.

To lze pro začátek i snadno a levně. Začít můžeme u zapisování svých dat a hodnocení výnosového potenciálu polí z vlastních výsledků, nebo například u satelitních snímků. Inspirovat se můžeme údaji Agrochemického zkoušení zemědělských půd (AZZP), které najdeme snadno v registru půdy (LPIS): Registr vám napoví, jaké je pH vaší půdy a její zásobenost živinami. Můžeme přidat i vlastní rozbory od zemědělských laboratoří. Pokračovat můžeme použitím programů na hodnocení získaných dat a přenesení výsledků do variabilních aplikací. Ozbrojeni daty můžeme pak mnohem vhodněji pracovat s technikou. Je to o postupných, menších krůčcích. 

2. Vytvořte si plán vápnění

Hodnota pH má v půdě klíčovou roli. Optimum zajistí fungující půdu s kvalitní strukturou a dobře přijatelnými živinami. Snižující se pH naopak její zdravotní stav zhoršuje, převažují jiné chemické reakce, méně se uvolňují živiny jako dusík, fosfor, síra a naopak se více uvolňují těžké kovy, což jsou pro rostliny i lidi vysoce toxické prvky. Na půdě se pak projevují typické příznaky, jako je snížení výnosu a potřeba většího množství minerálních hnojiv a pesticidů. Rostliny je totiž třeba chránit proti nepřátelskému prostředí, ve které se půda se špatným pH pro rostlinu mění, a zároveň proti běžným patogenům, protože je rostlina celkově oslabena jako důsledek špatného stavu půdy. 

Je to tedy zásadní problém, který se však dá řešit – a to systematicky a dlouhodobě, ne jednorázově. Máme totiž omezenou schopnost pH půdy skokově změnit (kvůli fyzikálním a chemickým vlastnostem vápenatých hmot) a zároveň je pro křehký ekosystém půdy každá taková razantní změna nepřirozená, což má v krátkodobém měřítku negativní dopady. Důležité je tedy mít dlouhodobý plán vápnění.

Na půdách s pH pod 6 proto využíváme tříletý systém vápnění AktiCalc ve variantách 200–500 kg/ha granulovaného vápence AktiCalc IV. generace, a to pravidelně na vybrané pozemky. Pokud ale vychází citlivé plodiny jako jarní ječmen, cukrovka nebo řepka na problematické pozemky, můžeme řešit pH i akutně dávkami od 500 kg/ha (po setí). Díky rychlosti účinku pH upravíme v řádu měsíců šetrně k půdnímu edafonu a zároveň dodáme rostlinám i velké množství vápníku jako živiny, na kterou se při výživě běžně zapomíná. 

Hlavní výhodou takového řešení je rychlost a efektivita, na pole aplikujeme menší množství materiálu s vyšší účinností a bez nutnosti zapravení. Aplikační okno se protahuje do pozdního podzimu, protože lze vápnit i na vzešlé porosty nebo louky a pastviny. A díky plánu víme, jak využít svoje zdroje nejefektivněji, máme dlouhodobou představu o nákladech a eliminujeme případné chyby. 

3. Vápněte

Postup je snadný. Udělejte si přehled vašich kyselejších pozemků (klidně z výsledků v registru půdy,  později můžete přidat vlastní rozbory), začněte od toho nejhoršího a systematicky zvyšujte hodnoty pH alespoň k hranici pH 6. Tam, kde pH přesáhne hodnotu 6, lze začít řešit efektivně výživu a přidávat do základního hnojení i fosfor, který má vysoké nároky na pH a je proto v půdě často nepřijatelný (investice do fosforu při pH pod 6 ztrácí efektivitu a pod 5,5 zcela postrádá smysl).

Pro odbornou konzultaci kontaktujte naše zástupce ve vašem regionu, které naleznete na www.bioaktiv.cz v sekci Kontakty. Náš zástupce vám pomůže s dohledáním dat o pH půdy, doporučením optimálních dávek a termínů aplikací na základě vaší praxe, pěstovaných plodin i lokality. Vytvoří pro vás plán vápnění a zajistí dodávky vápence v určené termíny v průběhu celého plánu (tedy až během 3 let), aby pro vás byl celý proces co nejsnazší.

Máte dotazy? Ozvěte se mi!

Ing. Martin Bohuněk, MBA, produktový manažer

+420 773 820 154 martinbohunek@bioaktiv.cz Kontaktní formulář