Půda je to nejcennější, co v zemědělství máme. To je bez debat. Často se na ni ale ve spěchu každodenních prací zapomíná a z půdy se pak stává pouze běžný výrobní prostředek, soustruh ve fabrice. To půda ovšem není a pokud se k ní tak bude přistupovat, bude strádat. Půda je složitý živý organismus. Organominerální agregáty představují jen tělo, uvnitř ale žije ohromné množství mikroorganismů a probíhá velké množství chemických procesů, které určují, jak půda funguje. Je to velmi podobné jako fungování lidského organismu. V závislosti na péči buď prospívá, nebo strádá.
Pokud se o naši půdu postaráme dobře, dokáže nám přinést spoustu dobrého. Z hlediska zemědělské prvovýroby to jsou hlavně solidní výnosy a stabilní ekonomika. Z pohledu dlouhodobé udržitelnosti předáme budoucí generaci svěřenou půdu ve stejném, nebo lepším stavu, než byla svěřena nám. A o tom by to celé mělo být.
Sbírejme o půdě co nejvíc informací a dat. Základ je věci měřit, protože co měřím, to řídím. Zkušený hospodář má o svých polích přehled. Ví, kde je to slabší, kde se drží voda, kde jsou fleky takové a makové, že “za potůčkem” je to těžký jíl a “na vršku” je to písčitá raholina s 15 cm profilem. To je výsledek poctivého sběru dat v průběhu celých generací a jsou to data vskutku nenahraditelná.
Doba se ale zrychluje, technologie se zlepšují a před nás padá spousta výzev, kterými jsou třeba klima, obrovský ekonomický tlak či legislativní omezení a změna sociální nálady směrem k ekologii. Je proto potřeba informace i efektivně sbírat, třídit a využívat ve svůj prospěch! A to lze pro začátek i snadno a levně. Začít můžeme u zapisování svých dat, hodnocení výnosového potenciálu polí z vlastních výsledků, nebo satelitních snímků. Inspirovat se můžeme z AZZP, které najdeme snadno v LPIS, kde si prohlédneme pH a zásobenost živinami. Můžeme přidat i vlastní rozbory od zemědělských laboratoří, hodnotit bilanci organické hmoty v půdě (například rozbory či na online kalkulačce od VÚMOP na www.organickahmota.cz), nebo si pravidelně měřit míru utužení běžným penetrometrem za pár set korun a podle toho pracovat s technikou. A pokračovat můžeme použitím programů na hodnocení takových dat a přenesení jejich výsledků do variabilních aplikací.
Co na nás zpravidla vyskočí jako první problém? Nejčastěji je to hodnota pH půdy, což je od revoluce systematicky zanedbávaná věc. Přitom pH má v půdě klíčovou roli. Jeho optimální hodnota zajistí 100% fungující půdu s kvalitní strukturou a dobře přijatelnými živinami. Snižující se pH naopak její zdravotní stav zhoršuje, převažují jiné chemické reakce, méně se uvolňují živiny jako dusík, fosfor, síra a naopak se více uvolňují těžké kovy, pro rostliny i lidi vysoce toxické prvky. Na půdě se pak projevují typické příznaky, kterými jsou snížení výnosu a potřeba většího množství minerálních hnojiv a pesticidů. Rostliny je totiž třeba chránit proti nepřátelskému prostředí, ve které se půda pro rostlinu mění, a zároveň proti běžným patogenům, protože je rostlina celkově oslabena jako důsledek špatného stavu půdy.
Při větším posunu hodnot pH dochází k výraznému omezení příjmu živin, zvýšení mobility toxických látek, omezuje se základní aktivita mikroorganismů v půdě, omezuje se rozklad organické hmoty, tvorba humusu a zvyšuje se množství patogenů v půdě. Za takových podmínek nelze požadovat optimální výkon od půdy ani od rostlin. Je to stejné, jako bychom chtěli po člověku trpícím zápalem plic a diabetem, aby uběhl maraton a ještě v dobrém čase. V takovém případě musíme dodávat maximum možné výživy, léků a hodně doufat, že nepřijde žádný neočekávaný negativní podnět (sucho, patogeny, vysoké teploty a mnoho dalších přirozených jevů prostředí).
Na půdách s pH pod 6 proto doporučujeme 3 letý systém vápnění AktiCalc, ve variantách 200 – 500 kg/ha granulovaného vápence AktiCalc IV. generace, pravidelně na vybrané pozemky. Pokud ale vychází citlivé plodiny jako jarní ječmen, cukrovka nebo řepka na problematické pozemky, můžeme řešit pH i akutně dávkami od 500 kg/ha po setí. Díky rychlosti účinku pH upravíme v řádů měsíců a zároveň dodáme i velké množství Ca jako živiny, na kterou se při výživě běžně zapomíná.
Postup je snadný. Udělejte si přehled kyselejších pozemků (klidně z AZZP výsledků v LPIS a později přidejte vlastní rozbory), začněte od toho nejhoršího a systematicky zvyšujte hodnoty pH alespoň k hranici pH 6. Tam, kde je pH vyšší, lze řešit efektivně výživu a začít přidávat do základního hnojení i fosfor, který má vysoké nároky na pH a je v půdě často nepřijatelný. Proto investice do fosforu při pH pod 6 ztrácí efektivitu a pod 5,5 postrádá smysl.
Z krátkodobého a dlouhodobého hlediska nám výborně funguje podpora půdních aerobních procesů ve vegetaci. To má totiž pro běžnou zemědělskou praxi hned několik pozitivních dopadů:
A zásah je to velice jednoduchý, používáme k tomu 1 kg/ha PlantAktivu pro rostliny aplikovaný postřikem s prvním vstupem do porostu (herbicid, insekticid či CCC a další). V ekologii solo se 150 až 200 l vody na hektar.
Ing. Martin Bohuněk, MBA, produktový manažer