Reagují na potřeby zemědělství

Článek ze Zemědělce 42/2022. Text a foto David Bouma, ProfiPress.

Zemědělství musí reagovat na změny podmínek. V současné době to zahrnuje nejen častější výskyt sucha, ale také větší význam hnojení sírou nebo nutnost snížit dávky dusíku. O tom,jak se s těmito jevy vyrovnat, hovořil Ing. Martin Bohuněk, produktový manažer firmy BioAktiv CZ s. r. o. Popsal také novinky v sortimentu společnosti i způsoby, kterými se snaží dostat relevantní výsledky výzkumu do zemědělské praxe.

Připravila vaše společnost nějaké novinky?

Nejčerstvější je nová síra v hnojivu Belenus, řešící zajímavý problém, kterým jsme se zabývali poměrně dlouho. Hodně se totiž dlouhé roky zaměřujeme na suchovzdorné agrotechniky nebo na snižování aplikované dávky dusíku. Dlouho jsme řešili, jak dostávat síru do druhé poloviny vegetace. V praxi se většinou používá DASA, málokdy kieserit, kde je uvolňování vodorozpustné síry poměrně rychlé. Křivka spotřeby síry stoupne na jaře, kdy se přihnojuje kvůli využití dusíku, a pak je vysoká ve druhé polovině vegetace. V půdě je ale v té době už akutní nedostatek síry. V agrotechnice jsme problém dlouhodobě řešili listovou aplikací, která ale poskytuje jen malé množství síry. Ale i tak bylo vidět, jak extrémní jsou nedostatky síry v druhé polovině vegetace, protože se aplikace síry dost razantně projevila nárůstem výnosu. Výnos narostl u řepky díky zvýšení HTS o 0,15 – 0,3 t/ha, u pšenic šlo hlavně o zvýšení kvality. V některých letech rostl i výnos 0,15 – 0,3 t/ha. Což je zajímavé, protože se aplikoval litr nebo dva hnojiva, tedy maximálně půl kilogramu síry na hektar. Měli jsme pořád problém s tím, jak do tohoto termínu dodat síru v dostatečném množství přes půdu. Jako vhodné řešení se ukázal polysulfát, i když má stejný problém jako u kieseritu – fyzicky se jedná o kámen a špatně ses ním pracuje. Rozpustnost není dobrá. Výbornou vlastností této horniny, která se těží jen na jednom místě na světě, je v tom, že se sama postupně chemicky rozkládá, což řeší otázku pozvolného uvolňování. Potřebuje ale nadstavbu usnadňující uvolňování z granule, aby hnojivo, které začne účinkovat na začátku, dokázalo síru uvolňovat po dobu sedmdesáti dní. A tohle je jedna z největších novinek – Belenus. Uvedli jsme ji letos na podzim v malém množství, které jsme vyprodali. Pro další sezónu plánujeme větší množství, protože je vidět, že je o Belenus zájem. Obsahuje také vysoký podíl síry, draslíku, vápníku a hořčíku.

Do kterých plodin hnojivo cílíte?

Především jde o řepku a brambory, ale také o další plodiny s nedostatkem síry. U brambor je výhodou obsah bezchlornatého draslíku, u řepky vychází vstříc velké spotřebě síry. Aplikuje se ideálně na jaře během prvního přihnojení. Výhoda spočívá v tom, že se část síry použije na lepší využití dusíku. Protože síra, fosfor a měď jsou většinou klíčové pro správné využití nitrátového dusíku v rostlině. Výhodou je, že když se toto hnojivo aplikuje vúnoru nebo březnu, stále je tam síra i ve druhé polovině vegetace. Dávkuje se do 0,2 t/ha.

Máte další novinky?

V oblasti produktů ne, ale snažíme se pracovat na přenosu informací z vědy do praxe. Mnoho informací z výstav, pokusů a podobně je zajímavých, ale potřebujeme, aby je využívala široká zemědělská praxe. Průměrný člověk ale nemá možnost najmout si někoho, kdo by se věnoval jen digitalizaci nebo jiným trendům, které je v zemědělství potřeba řešit. My se snažíme ten přenos co nejvíce zefektivnit informacemi, které jsou dobré pro praxi. V tuzemsku není mnohdy dostatek času si někde zjišťovat informace a uvádět je do praxe; běžný agronom je výrazně přetížený provozem. O lidech, co podnik přímo vlastní a zároveň dělají agronoma, nemluvě. Přitom je tu řada lidí, která má skvělé informace, ale je těžké je ve snadno pochopitelné formě dostat do praxe a zároveň je uplatnit. Proto se hodně snažíme rozšiřovat webináře, diskusní fóra, zapojovat se do řady akcí.

Hodně to dělají digitalizační firmy, které se vrhají do zemědělství a přinášejí trendy fór, sofistikovaných výstav, diskusí. Snažíme se systematicky publikovat v odborných zemědělských periodikách, informace konsolidovaně podávat i na internetu. Máme pro tyto účely kanál na YouTube, na kterém se snažíme probrat v nejzákladnějši formě to, co by podle nás měl zemědělec slyšet, ale nebude mít čas si to přečíst. Například během srpna jsme tam dali tři jednoduchá videa o délce od dvou do deseti minut. Jedno je vysloveně produktové pro naše zákazníky, dále čtyřminutové video o zakládáni porostů řepky a třetí video bylo s podnikem Agra Řisuty o precizní výživě v souvislosti s cenou hnojiva. Časem bychom rádi využívali také podcasty; je to výborný nástroj a myslím, že v českém zemědělství jich moc není. Takové formáty známe ze zahraničí, z Ameriky, mají je skvěle udělané. Naším cílem je se zajímavými lidmi točit co nejvíce rozhovorů, zaměřených aktuálně a tematicky. Zatím jsou tam pořady například s Ladislavem Černým o praktické nízkodusíkaté výživě, o zakládání porostů, s lidmi z Agra Řisuty o precizním zemědělství, ale postupně chceme přidávat další témata. Hodně spolupracujeme s výzkumnými institucemi na poloprovozních pokusech, je tam řada lidí, kteři mají co předat.

Digitalizace je trend poslední doby, angažujete s v ní nějak?

Hodně se snažíme digitalizovat to, co děláme dlouhodobě, tedy kontroly a vyhodnocování přínosu aplikací nebo úprav aplikací v praxi, abychom mohli ještě lépe dopočítávat ekonomický přínos. Nebo abychom věděli, že když uděláme na výměře konkrétní drobnou úpravu, tak je to udržitelnějši, má to lepši ekonomický efekt, a to na základě relevantních dat. Zároveň si tím můžeme zpětně mírně upravovat portfolio podle potřeb praxe. Přidáváme například spolupráci s firmami, které se věnují digitalizaci, tedy preciznímu zemědělství. Příští rok se očekává dotace na precizní zemědělstvi, ale řada lidí v praxi neví, co je pro ně vhodné. Je tady zhruba deset firem, a přibývají další, které nabízejí jen precizní zemědělství, nebo farm management a precizní zemědělství, a je otázka, která je dobrá a co nabízí. Věnujeme se procesu vlastní digitalizace kontrol a vyhodnocování na poli, a zároveň zákazníkům pomáháme, aby se v tom vyznali. Některá řešení jsou vhodná pro určité situace a lidi, jiná například pro odlišnou velikost podniku. Největší rozdíl bude zřejmě ve velikosti podniku a v jaké fázi digitalizace je. Podobá se to situaci, která byla před lety s výrobci listové výživy a stimulátorů. Nástup digitalizace bude podle mě ale podstatně rychlejší, včetně změn, které proběhnou. Tlak na rozhodování a zahlcení informacemi budou zřejmě ještě větší.

Jak se daří prodávat hnojiva na bázi elementární síry? Změnily to zákazy některých účinných látek?

Ne, u elementární síry je to stejné, protože má velký limit ve fyzické aplikaci a ne každý ji dokáže aplikovat. Síra je velmi koncentrovaná, těžká a často se bohužel stává, že se usadí, což je pak na několik let čištění. Ale našly se jiné cesty, sofistikovanější, na základě vyrovnané výživy a účinných látek podporujících přirozenou obranyschopnost rostliny, v kombinaci například s fungistatickým efektem mědi, a ty jsou z pohledu aplikace přijatelnější než elementární síra. U které by bylo skvělé, kdyby ji aplikoval každý, protože by poskytla jak pozvolné uvolňování síry pro rostlinu, tak fungistatický efekt. Celkově se ale v naší firmě prodeje přípravků na bázi síry zvedly, což má dva důvody. Jednak ochrana a výpadek účinných látek, jednak podpora metabolismu dusíku. Protože dnes každý myslí na to, jak zachovat výnos, když se snižují dávky dusíku. Aplikace síry a mědi v agrotechnice řeší tyto dvě věci. Obecně vzato je naše portfolio logicky poskládané od pevných hnojiv přes produkty zaměřené na půdu a její mikrobiální aktivitu, tedy vápenaté granuláty, hořečnatá, draselná hnojiva a síru. Zbytek se věnuje blahu rostliny, od výživy ke stimulaci, zahrnuje vše, co je potřeba pro zdraví a vyrovnanou výživu rostliny, strukturu porostu až s přesahem do ochrany. Tím se snažíme stavět na vyrovnané výživě a přidávat věci jako měď nebo síra. Dále například zvyšování účinnosti insekticidů nebo herbicidů, různá okyselovadla, smáčedla. Jako čtvrtý bod vnímáme vzdělávání zákazníků, kterých máme tisícovku.

Jak konkrétně má zemědělec postupovat, když chce ušetřit dusík?

Ideálně by se měl podívat na půdu a lokalitu a jak efektivní je tam přechod dusíku z půdy do rostliny. Tedy, jaké je pH a půdní druh, kterou formu dusíku chce zvolit a jaká by měla být celková dávka dusíku vzhledem k očekávanému výnosu. Nemělo by se tedy automaticky aplikovat 180 kg N/ha u pšenice a 220 kg N/ha u řepky. A to i když se v lokalitě dělá 5 – 6 t/ha pšenice a posledních šest let sucho víc neumožnilo, i když v minulosti se výnosy pohybovaly v rozmezí 9 – 11 t/ha. Druhým krokem je vyvážená výživa. Ke ztrátám dusíku dochází nejen při přechodu z půdy do rostliny, ale také při využití v rostlině. Ta může být plná nitrátů, ale ve chvíli, kdy nemá síru, měď, fosfor a mikroprvky v optimálním poměru, je tam část dusíku zbytečná a odpadne ve starých listech. Nehledě na to, že systematické přehnojování dusíkem změkčuje pletiva, což zvyšuje náklady na aplikaci fungicidů.

Je tedy nutné hlidat obsah fosforu a vápníku v půdě a do agrotechniky zařadit alespoň aplikaci síry, která je pro využití dusíku klíčová. Byli jsme zvykli, že v minulosti padala z nebe, a tak se její aplikace do agrotechniky nezařazovala, protože i v půdě jí bylo hodně. Když se podíváme na rozbory za zhruba posledních patnáct let, je křivka obsahu klesající a většina půd začíná zaznamenávat nedostatek síry. Pokud by tedy zemědělec chtěl snížit dávku dusíku o 40 až 60 kg/ha, může se zaměřit na efektivnější využití dusíku. Vstupy, které se pro to musejí udělat, jsou při současných cenách dusíku laciné. I když fosfor je a bude drahý, protože ho v Evropě nemáme a dovážíme ze zemí, která nejsou úplně přátelské. Kromě toho je potřeba pracovat i s organickou hmotou, buď z živočišné výroby, nebo z meziplodin a podpůrných plodin. Půda je první a poslední, co musíme v zemědělské výrobě řešit. A když mám někde limity a nejsem schopen je řešit tím, že půda rostlině živiny dodá, tak mohu nejvíce užitku udělat tím, že je poskytnu přes list. Jestliže budu brát klimatickou změnu jako fakt a budu vycházet z toho, že v posledních letech některé oblasti prešly z vysoce úrodných spíše na nižší úrodnost, je přechod agrotechniky z používání vyšších dávek dusíku na nižší nutný.

Poskytujete zemědělcům potřebné poradenství?

Ano, zprostředkovaně, pomocí webinářů, diskusí, portfoliem a takzvaným konzultačním prodejem. Vždy jsme měli prodejní model postavený tak, že čistému obchodu musí předcházet analýza a následně vyhodnocení, jaký přínos zásah měl. V praxi, když u někoho začínáme, tak jde především o analýzu činnosti podniku a zjištění, co by mu do systému nejsnáze a nejefektivněji zapadlo. Snažíme se najít nejslabší místo, které dokážeme vyřešit, a udělat to. A následně vyhodnotit výsledek. Něco obchodní zástupce vyřeší na místě, pro něco získá data, která díky naší síti můžeme analyzovat a zpátky vrátit to nejlepší řešení. To se ukázalo jako nejefektivnější způsob.

Máte dotazy? Ozvěte se mi!

Ing. Martin Bohuněk, MBA, produktový manažer

+420 773 820 154 martinbohunek@bioaktiv.cz Kontaktní formulář